Příběh z PoličkyMěsto Polička se dodnes pyšní zachovalými hradbami, které tu postavili lidé v dobách středověku. V jiných městech byly hradby většinou rozbourány, aby mohly vyrůst nové domy, ale Polička je výjimka.Ty hradby a veliká chytrost místních obyvatel to město totiž nejednou uchránili před dobyvateli. Vypráví se příběh o tom, jak za husitských válek přišli před brány města vojáci Jana Žižky. Protože město mělo pevné hradby a bylo by těžké ho dobýt, rozhodli se vojáci, že počkají, až v Poličce dojde jídlo a lidé z Poličky se sami vzdají. A jídla bylo v Poličce míň a míň a lidé se už už chtěli opravdu vzdát. Až někdo povídá: "Vzdát se můžeme vždycky. Ale když si budou Žižkovi vojáci myslet, že máme jídla dost, třeba odtáhnou." A tak se rozhodli, že sehrají vojákům veselé divadlo. Z bran Poličky pustili poslední živé prase, které tam měli a tvářili se, jako že jim uteklo. Nakonec ale nad prasetem mávli rukou a nahlas, by to Žižkovi vojáci slyšeli, říkali: Ale co. Vždyť máme jídla dost. A tak se Jan Žižka rozhodl, že město nechá na pokoji a odtáhne. Byl prý tenkrát hodně rozzlobený. Písnička z PoličkyPísnička z Poličky - Filip Pýcha |