Projekt Jedeme na výlet představuje dětem členy sdružení České dědictví UNESCO a Česká inspirace.
Zpět na hlavní stránku - Zpět na stránku Příběhy
Příběh z Hradce KrálovéPříběh, který si teď budeme vyprávět, je o velké lásce. Vy to, děti teď ještě možná tak docela nevíte, ale dospělí vám potvrdí, že s láskou to na světě vůbec nebývá jednoduché. Kdyby se takový příběh stal dnes, určitě by to bylo něco, co by vyšlo na titulních stránkách všech novin.Kdysi se v Polsku narodila hodná princezna, která se jmenovala Richenza. A ta princezna vyrostla a těšila se, že potká pravou lásku. Jenže tenkrát bylo všechno trochu jinak, než dnes. Tenkrát si nešlo jen tak vybrat milého a vzít si ho. Ženicha pro mladou princeznu museli vybrat rodiče. A tak se stalo, že princezně vybrali českého krále Václava a ona přišla do Čech. A protože v Čechách neuměli její jméno pořádně vyslovit, začali nové královně říkat Eliška Rejčka. Ale kdepak, to vůbec není konec našeho povídání. Byl to spíš sňatek z rozumu, než z lásky. Král Václav byl totiž ve srovnání s královnou stařík a nakonec umřel. A Eliška Rejčka stále čekala, jestli potká pravou lásku. A zase jí vybrali ženicha - nového krále Rudolfa. Vypráví se ale, že Rudolf byl trochu lakomec a Eliška pravou lásku ani s ním nepoznala. A stalo se, že i král Rudolf umřel. A když vybrali nového krále a královnu, Eliška Rejčka se odstěhovala do Hradce Králové a šťastně tam žila. Povídá se, že Eliščin dvůr v Hradci byl prý ještě honosnější, než pražský. Jednoho dne, když už Eliška nevěřila, že potká pravou lásku, objevil se před ní Jindřich z Lipé a hned se do sebe zamilovali. A když někdo pozná pravou lásku, má jí sám dost na rozdávání, a tak královna Eliška Rejčka se stala na konci života slavnou hlavně tím, že pomáhala lidem kolem sebe. Písnička z Hradce KrálovéPísnička z Hradce Králové - Filip Pýcha |